Historie SDH Havířov-Město

Historie SDH Havířov Město:

V únoru 1956 předseda Místního národního výboru František Podoba hledal starší členy ČSPO. Navštívil Františka Putnáře s tím, aby pomohl při ustavení MJ-ČSPO. Apelovali na poslance, kteří ve svých obvodech získávali občany pro tuto akci.

07.03.1956 svolal předseda MNV do zasedací síně informativní schůzi. Účast byla malá, přišlo pouze 12 občanů, ale přesto zástupce OV-ČSPO Jan Putnář vysvětluje nutnost ustavení jednotky. Byl dán návrh na volbu přípravného výboru, a přítomní navrhli na funkci velitele Bohumila Dudu, který to přijal.

13.05.1956 se sešli občané po druhé, a zvolili si přípravný výbor v tomto složení: František Putnář jako předseda, a členové výboru Josef Goryl, Amálie Gorylová, Antonín Ševčík, František Koutný, Antonín Kořenek, Ludvík Štěrban, Ladislav Dodek ,a Zdeněk Hřivna.

Konečně nastal 1.červenec, kdy byla ustavena MJ-ČSPO v Havířově pod vedením předsedy Františka Putnáře. Jednotka stála před nemalými úkoly, protože požární zbrojnice byla umístěná do bývalé stodoly zrušeného statku vedle dnešního zámečku, stodolu bylo ale třeba celou přestavět. Elán některých členů když mněli při přestavbě zabrat opadal, a řady se tenčily. Do výboru se dostal nepoctivý člen, který vybrané příspěvky prohýřil., a tím jednotku velmi poškodil.

Když již sami na práci nestačili, obrátili se výbor na zednické učiliště č.13 v Havířově III, a to vypomohlo s vyzdívkami a omítáním.

S výcvikem jednotky byly potíže, protože nebylo vybavení, a někteří členové, kteří nekonali své funkce jak se patří, byli odvoláni. Počátkem října dochází ke změně ve výboru, a do čela přichází Oldřich Marcalík, do funkce velitele Bohumil Duda. 19.12. mněla jednotka svátek, protože pan Marcalík a Sosna dovezli v 11 hodin dopoledne starší cisternu ASC-16 s celým vybavením od PÚ Ostrava.

V březnu 1958 přebírá jednotka do užívání motorovou stříkačku DS-45, a dvě starší přenosné PS-8.

15.03. uspořádala MJ okrskové kolo, jehož se zúčastnilo 11 družstev. Za muže se na prvním místě umístil Šenov, za dorost Vratimov, za žáky Bartovice. Protože okrskové kolo bylo pro jednotku vlastně organizačním křestem, který dopadl dobře, proto byli pověření uspořádat okresní soutěž 28.září.

Tvrdou prověrkou prošli havířovští hasiči 03.března 1959, kdy v 15 hodin vypukl požár v kulturním domě Bytostav. Jako naschvál netekla tento den voda v Havířově v důsledku oprav potrubí. Voda se musela vozit. Navíc byla v poruše cisterna ASC-16. K požáru přijely jednotky ze Šumbarku, Dolu Dukla, PÚ Ostrava, Šenov a Havířov. Při této akci se projevily nedostatky, které se celou dobu opomíjely. Špatné hydrantové vývody, naprosto nedostatečný přístup k rybníku, příjezd k řece Lučině.

V červnu na okrskovém a v červenci na okresním kole se umístili od žáků až po dorostence na prvních místech. Dorostence reprezentovali učni hornického učiliště č.5 a č.7.

V říjnu probíhal týden požární ochrany a otevření zbrojnice, kde jednotka prezentovala svoji dobrovolnou práci na úpravě. Příslib nové hasičské zbrojnice, která by plnila veškeré požadavky na ochranu osob a majetku je až na rok 1965.

Jak to s ní dopadlo za čtvrtstoletí je velmi smutné.

Léta ubíhala, přišel rok 1968, do kterého většina národa vkládala naděje, ale za osm měsíců bylo po všem. Přišla léta normalizace, s ní i část nové zbrojnice na Karvinské ulici, kterou přebrali profesionálové, a tak se začalo s přístavbou v akci „Z“ pro dobrovolné. Stavba byla hotova v roce 1978. O deset let později tj. v roce 1988 byl zvolen předsedou ZO Havířov Město Emanuel Došlík. V té době měla organizace více než 110 členů, měla silnou dětskou základnu díky Jarošově škole na Šumbarku, nechyběly ani dorostenky a ženy.

Pro náš hasičský potěr jsme v roce 1989 a1990 pořádali stanový tábor v České Třebové, a v roce 1991 v Heřmanově Městci, s kterým jsme úzce spolupracovali.

V únoru roku 1990 jsme uspořádali I.ročník halové pohárové soutěže mladých požárníků, která zdárně pokračuje, a ke které se připojilo ještě neoficiální mistrovství Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, a 26.února 2000 se konal v hale Slávie již XI.ročník halové pohárové soutěže mladých hasičů, a zároveň IX.ročník neoficielního mistrovství Ćech, Moravy, Slezska a Slovenska, za účasti i Polska, čímž již dlouhou dobu je tato soutěž mezinárodní. Letošního ročníku se zúčastnilo 600 mladých hasičů.

Rok 1991 byl pro náš SDH nešťastným. Požární zbrojnice na které si velmi zakládali naší starší členové, kterou po sobotách, nedělích, ve svém volném čase stavěli vlastníma rukama, jsme na příkaz Mě úřadu museli pustit Městské policii, což byla největší chyba, která se stala.

Byli jsme, dá se říct, denně v nejbližším styku s hasiči na útvaru, mohli jsme kdykoli vyjet do akce zároveň s nimi.

U zbrojnice bylo místo pro nacvičování požárních útoků, počínaje hasičským potěrem až po dospělé.

Jako náhradu jsme dostali podnájem v hasičské zbrojnici SDH Havířově Šumbarku u restaurace „ Tříska “. Tím se náš silný SDH začal rozpadat, staří členové odcházeli, děti přestaly docházet.

Ale i přes tento hrozný stav díky Honzovi Valjáškovi, Otovi Niezgodovi, Emanueli Došlíkovi ml., a několika dorostencům se začalo s renovaci zbrojnice, kde pomohl radou i práci jeden nejstarších členů, ne ale věkem, Jarda Goroš. Na jaře roku 1992 se musela přebudovat vjezdová vrata, abychom mohli do garáže umístit naší AVII DA12 A31, která parkovala v naší bývalé zbrojnici..

A tak začala věková krize našeho SDH. Nás starších nebyl dostatek, a mladší teprve začínali pod naším vedením zrát.

To trvalo do roku 1994, kdy náš hasičský potěr začal pomalu plnoletit, a mohlo se začít s nimi plně počítat, mohli nám pomáhat již při výjezdech do akcí.

Plně se nám začalo vracet to, co jsme ne nadarmo, vkládali do jejich ještě dětských dušiček, kdy plně žili s tím, že jednou z nich budou hasiči, když ne z povolání , tak alespoň dobrovolní.

Nepodařilo se nám to u všech, ale dobrý základ zůstal, a mohli jsme se začít opírat o Došlíka Emanuela ml., Potočka Jirku, Dvořáka Petra, Dvořáčkovou Petru, Janka Vladimíra, Hallerovou Janu a další, kteří pak nevydrželi a odešli.

V roce 1995 byla oficiálně ustanovená obecní úřadem výjezdová jednotka JSDHO Havířov Město. Zároveň byla oficiálně předána zbývající technika od SDH Havířov Šumbark, který již pro starší členskou základnu jednotku rozpustil. Jednalo se o nákladní vůz AVIE 30-valník s přenosnou motorovou stříkačkou. V roce 1996 byla naše výjezdová jednotka zařazena do kategorie JPO III, s působností na celém území okresu Karviná.

V této době jsme vlastnili již delší dobu garáže po zrušeném SDH Havířov Suchá, kde z jejich sídla byla zřízená veterinární stanice. I toto byla jedna z dalších chyb městského úřadu. Technika našeho SDH byla následující : Avie valník, DA12 A31, 4ks přenosných motorových stříkaček PS 12, 1 ks PS8 , CAS 25 RTHP, který bohužel nebyl provozuschopný. Ještě v tomto roce byl odvezen do sběru.. Je zakoupeno plovoucí čerpadlo, kterým je vybavena DA 12 .Vzhledem k tomu že naše zbrojnice byla bez telefonu, který nám byl odebrán podařilo se získat jako první v okrese naší jednotce radiostanice jak do dopravního automobilu DA12 tak i 4ks ručních radiostanic. Tímto bylo zajištěno spojení s požární stanicí v Havířově Městě. V tomto roce byla rovněž provedena oprava budovy HZ. Byla nově omítnuta, opravena věž na sušení hadic. Její celkový vzhled se výrazně změnil. Kolikrát jednotka v tomto roce zasahovala dnes můžeme je těžko říci vzhledem k tomu že toto nebylo zaznamenáváno. Rok 1997 byl v činnosti jednotky zlomový. V jednotce působilo deset členů. Na jaře přebírá velitel Došlík E.ml. další dopravní automobil od zrušeného sboru v Haviřově Bludovicích.. Měsíc před ničivými povodněmi dostává k zapůjčení od HZS Karviná cisternovou stříkačku CAS 32 na podvozku Tatra 148.

Technika byla umístěna následovně : dopravní automobily a přenosné čerpadla+plovoucí, byly umístěny na hasičské zbrojnici na Šumbarku. V garážích v Havířově Suché parkovala nákladní Avie a CAS32 T148. Bylo jasné, že umístění CAS 32 T148 není ideální pro výjezd jednotky, která takto vyjížděla z různých částí města. Tento problém nám pomohl vyřešit tehdejší náměstek primátora pan ing. Slavík Jiří, který sehnal sponzora a přístavba vrat byla na světě. Do vánoc již vůz stál na HZ Šumbark a jedna DA12 byla jako záložní zaparkována v Suché.

Do této doby se ještě mnohé událo, na přelomu června a července roku 1997 postihly náš okres povodně jaké nikdo nepamatoval. V této době bylo nasazeno obrovské množství lidí a techniky. Naše jednotka s jedním vozem DA 12 A 31 a CAS 32 T 148 v počtu 1+4 byla v nejtěžších dnech přesunuta na hasičskou stanici v Havířově Městě, kde spolu s profesionálními hasiči zajišťovala město Havířov. Další členové v počtu 1+3 s druhým vozem DA12 A31 + člun (zapůjčen), byli vysláni do nejpostiženějšího města v okrese, Bohumína. Členové zde pomáhali plné tři dny.

Takto dlouhé nasazení bylo zapříčiněno i tím že se již město nadalo vlastním vozem opustit. Zde je důležité vyzdvihnout našeho strojníka Jana Valjáška, jemuž se podařilo auto zaparkovat na místě kde již voda nedosáhla a tím ho zachránil před zatopením, což se mnohým strojníkům nepodařilo. Z vozu členové přesedlali na člun, kterým prováděli evakuaci obyvatelstva města.

Po návratu zpět domů do Havířova, si členové moc neodpočinuli, a ihned na druhý den byli povoláni zpět do Bohumína. To již odjeli všichni členové se dvěma vozy DA 12 A31. Zde prováděli čerpací práce až do srpna. Bylo to největší a nejdelší nasazení jak naší jednotky, tak ostatních dobrovolných hasičů.

Do konce roku 1997 byla jednotka vybavena motorovou pilou, 4ks převlečníků firmy Deva. Rovněž byla provedena generální oprava dvou čerpadel PS 12. Rok ukončila jednotka se 17 výjezdy, nepočítaje povodně.

V roce 1998 byly od HZS zapůjčeny do vozidel novější vozidlové radiostanice, a byly zakoupeny nové dvě ruční radiostanice Motorola.

Technické vybavení zůstalo na stejné úrovni jako v roce 1997.

Náš SDH mimo jiné se věnoval práci s mládeží. Velmi pevné zázemí jsme mněli na Jarošově škole v Havířově Šumbarku. Na podzim roku 1989, než přišla ona revoluce, jsme při jednom sezení došli k nápadu, který nás všechny velmi zaujal. Všichni jsme věděli, že náš hasičský potěr přes zimní období přetrvává v zimním spánku, a ten by chtělo před nástupem jara přerušit.

Tak došlo k tomu, že jsme začali organizovat novinku v historii práce s mládeží, a to uspořádat halovou soutěž mladých požárníků o putovní pohár, s tím ,že by se konala pokud bude zájem každoročně poslední sobotu v měsíci únoru, a soutěžilo by se podle směrnic „Hry Plamen“

A tak předseda MěNV Havířov ing.Vojtěch Klečatský, který byl hasičům nakloněn, přispěl svým postojem k tomu, aby soutěž se začala pořádat, a je úzce spojena se jmény Petra Štiky, Karla Dvořáka a starosty SDH Havířov Město, hlavního organizátora Emanuela Došlíka st.,.

První ročník se konal 24.02.1990 v tělocvičně OU Dolu J.Fučík krytého bazénu v Havířově Šumbarku. Velitelem soutěže byl určen vedoucí mládeže Petr Štika.

Před soutěží vznikly finanční potíže, které nastaly při politickém zvratu, protože BSP se všude rozpadly, a slíbené finanční příspěvky se rozplynuly v událostech, které se staly nepřehledné.

Ale i přes to na soutěž dorazilo 27 družstev. V soutěži se velice dobře umístila družstva našeho okresu. V kategorii mladších bylo první družstvo z Heřmanova Městce z Chrudimska, pak následovali Stanislavice, Havířov Město, Petrovice-Marklovice, Karviná-Staré Město, Bohumín-Záblatí Č.Těšín-Mosty.

V kategorii starších se na prvním místě objevilo družstvo z Karolínky na Vsetínsku,

Na druhém Morašice z Chrudimska a třetí místo patřilo Petrovicím-Marklovicím.

Družstvo Č.Těšín II bylo na sedmém místě, Č.Těšín I šesté, Havířov Město deváté,

Stanislavice na jedenáctém. Soutěž byla úspěšná a tak bylo rozhodnuto v soutěži pokračovat, i když po stránce finanční toto bylo velmi náročné.

Na podzim roku 1990 se začal organizovat II.ročník této halové soutěže. Propozice byly rozeslány do celé bývalé naší republiky. Protože organizátoři očekávali větší účast, byla zajištěna velká sportovní hala Slávie v Havířově. Akce málem zkrachovala po náhle vzniklém nedostatku financí u přihlášených účastníků a neférové hry sponzorů, kteří přislíbili finanční i jiné injekce.

Akci nakonec po intervenci a toku proseb hlavního organizátora Došlíka Emanuela st.,

Zachránily CV DPO ČSFR v čele s ing. J. Olšanským, ing. F. Luzar z Výzbrojny požární ochrany, Městský úřad v Havířově, VOKD DZ-21 v Karviné. Akci zpopularizovaly Hasičské noviny.

Nakonec 02.03.1991 všech 26 původně přihlášených družstev včetně 9 družstev ze Slovenska. Akce dopadla nad prognózami škarohlídů obzvláště dobře, a bylo vysloveno organizátorům uznání všech přítomných. První místo v kategorii mladších obsadil Rožnov p.Radhoštěm, domácí Havířov druhou příčku, a Kateřinice byly na postu třetím.

Kategorii starších obsadili první místo slovenští přátelé z Lučivné, druhé Hermanovce až z východního Slovenska, a třetí domácí Havířov Město.

Příprava III.ročníku halové soutěže, která dle návrhu byla zároveň I.ročníkem neoficiálního mistrovství ČSFR, opět organizátory postihla smůla, a to odchodem Petra Štiky, jednoho z hybných pák v práci s hasičskou mládeží a který byl do té doby významnou osobností v tehdejší mládežnické organizaci SSM a pionýrského hnutí.

O prázdninách téhož roku havířovský hasičský sbor přichází o požární zbrojnici, kterou na příkaz vyšších mocí přebírá Městská policie, a náhradou dostává podnájem v málo vyhovující zbrojnici Sboru Havířov Šumbark.

Navíc dosavadní sponzoři se neozývali. Po naléhavé prosbě starosty hasičského sboru E.Došlíka st., konání akce svým rychlým rozhodnutím zachránil tehdejší premiér pan Petr Pithart, který ze svého fondu uvolnil 10 000 korun. Pan Pithart je jediným vládním a státním činitelem v celé dosavadní historii konání, který vyhověl naší prosbě. Později se ozvali sponzoři CV DPO ČSFR, Důl ČSM, Vítkovické železárny, Norma Frýdlant, Autocont Ostrava aj.

Někteří sponzoři jen slibovali, a svých slibů používali k popularizaci na veřejnosti. Mezi ně patřil známý deník Metropolitan s šéfredaktorem Bednářem, který se na svých stránkách před veřejnosti vynášel, ale slíbenou finanční částku jaksi opomněl poslat.

I přes lakotu takových rádoby sponzorů se táto akce uskutečnila 29.02.1992

Táto akce, která je vyjímečná, je jedním z nejkrásnějších darů hasičstva našeho regionu, hasičskému potěru Čech, Moravy, Slezska a Slovenska.

V letošním roce proběhne 24.02.2001 XII.ročník halové pohárové soutěže, a zároveň jubilejní X.ročník neoficielního mistrovství Čech, Moravy, Slezska a Slovenska.

Chtěl bych poděkovat Všem, kteří se za celou dobu jakkoli podíleli na této nádherné akci pro naše budoucí hasiče-zachranáře. Dále chci poděkovat hasičským přátelům ze Slovenské republiky, že i po nechtěném rozpadu Československa zůstali našími příznivci, a rádi navštěvují každoročně naše hezké zelené město.

Velké díky naším stálým sponzorům mezi které patří LUING PYREX GROUP Ostrava, Velkoobchod EFEKT Těrlicko, CERBERUS Praha, nadace Gallus ruber Kladno, SH ČMS, Baron School Havířov a Magistrát statutárního města Havířov, který nám bohužel poslední dobou není příliš nakloněn, což mne velmi mrzí, protože naše mezinárodní akce zviditelňuje a propaguje naše zelené město.

Došlík Emanuel st., starosta SDH Havířov Město,

hlavní organizátor soutěže